Historie

Historie kukuřice v Peru

Kukuřice byla objevena před více jak 8000 lety v Americe a stala se základní potravinou tehdejších vyspělých starobylých kultur. Její význam jako základní potraviny současné civilizace platí od dávných dob až do současnosti. Do Evropy byla dovozena a postupně objevována v 16. století.

Ačkoliv je Peru spíše považované za kolébku brambor, říše Inků, jako předchůdkyně dnešního Peru byla stejně jako jiné velké civilizace amerického kontinentu (Mayové, Aztekové) civilizací kukuřice. V Peru se pěstuje již skoro sedm tisíc let a vždy patřila mezi jednou z hlavních složek potravy. Původní zemědělci zdatně dokázali vyšlechtit a vyprodukovat nové druhy kukuřice, které byly odolné pro pěstování v odlišných klimatických podmínkách a tímdostupné většině obyvatel. 

Proto i díky tomuto umění a znalosti přírody se dnes v Peru při pobřezí, v údolí pohoří či v pralese pěstuje více jak 35 druhů stále tolik oblíbených kukuřičných klasů. Odlišných velikostí, barvou, chutí, využitím. Peruánská kukuřice je známá a žádaná pro svou jedinečnou chuť a využití v gastronomii. Tímto celkovým množstvím druhů se nemůže pochlubit žádný jiný stát na světě.

Již v minulosti byla kukuřice stěžejním pilířem ve výživě původních obyvatel, kteří ji konzumovali praženou či vařenou ve vodě.V případě pořádání slunečních slavností se z drcené kukuřice připravovala mouka k upečení chleba, který nazývali tanta či huminta.

A pražená kukuřice si nese již od nepaměti svůj název Canchita (kančíta) nebo i Cancha (kanča). Jako předchůdkyně u nás známějšího popcornu.

 


Odkazy:

webmastering: Martin Pazdera